Návrat raněných a nemocných rakousko-uherských vojáků do pole (1914) II
Poslední zásadní soubor statistických dat, která potřebujeme k pokusu sestavit kompletní „tok vojáků“ rakousko-uherské armády v roce 1914, se týkají...
Poslední zásadní soubor statistických dat, která potřebujeme k pokusu sestavit kompletní „tok vojáků“ rakousko-uherské armády v roce 1914, se týkají...
Chtěl bych se dnes zamyslet nad jednou zajímavou informací, která se v souvislosti s bitvou u Zborova traduje téměř při každé zmínce: totiž nad případy, kdy se ...
Při sledování toků vojáků v rakousko-uherské armádě je potřeba ještě zjistit, nebo aspoň odhadnout, jaké množství raněných a nemocných se vracelo ke svým jednot...
Abychom mohli sledovat hospodaření rakousko-uherské armády s vojáky během války, musíme kromě výchozích početních stavů a utrpěných ztrát, které představují úby...
Pokud se jedná o ztráty rakousko-uherských armád na balkánské frontě, budeme mnohem stručnější. Za prvé proto, že většinu diskuze na jednotlivými prameny máme u...
Při snaze dobrat se toho, jaké ztráty utrpělo Rakousko-Uhersko v první fázi války do konce roku 1914, se nabízí jako první sáhnout po oficiálních rakousko-uhers...
Pro základní představu o rakousko-uherské armádě během první světové války je užitečné ujasnit si, jaká byla její početní síla a jak se v průběhu času vyvíjela ...
Dvě komentované prezentace na podobné téma: Kde vzít vojáky do Karpat, aneb vysvětlení toho, kde rakousko-uherský stát získával muže, kteří nahrazovali ztráty j...
Na závěr naší série si tedy můžeme odpovědět na otázku, kolik mužů celkem prošlo jedním pěším plukem rakousko-uherské armády. Z předchozích dílů můžeme vypsat p...
V roce 1917 došlo k další změně systému doplňování početních stavů jednotek na frontě, která souvisela jak s již citelným nedostatkem mužů v zázemí, tak se změn...