S českým plukem na ruské frontě (Wagner, Karel; 1936)

Obsah: Pokrývá období srpen-prosinec 1914. Autor byl velitelem IV. praporu IR 88. Mobilizace, odjezd na frontu, první boje u Komarówa, zranění (počátek září), odsud do zázemí, návrat na frontu (konec října), závěrečná fáze bojů na Sanu, ústup ke Krakowu, boje u Krakowa, postup na Dunajec (odchod do zázemí).

Autor byl velitelem IV. praporu berounského IR 88 a prodělal s ním v této funkci velkou část tažení na východní frontě roku 1914. Popisuje striktně chronologicky události, kterých byl účasten, a poměrně podrobně nasazení svého praporu včetně několika náčrtů pozic (jako mnoha jiným důstojníkům mu zjevně doma po válce zůstaly různé štábní dokumenty). Na základě popisu a náčrtků si čtenář dokáže udělat skutečně realistický a živý obrázek o tom, jak operace a boje na počátku války vypadaly.

Operační popis událostí však autor doplňuje i zajímavými komentáři a poznámkami a celý text je ve výsledku velmi čtivý. Zmiňuje také několik dalších osobností od pluku, se kterými sloužil, hodnotí výkony některých velitelů a vojáků. Příležitostně vzpomíná i na epizody a setkání s různými lidmi z období své služby před válkou, které by tematicky spíše patřily do jeho vzpomínkové knihy Třicet šest let v cizích službách, kterou ovšem sepsal až o dva roky později.

Zajímavosti:

  • Negativní hodnocení velitele pluku (Bolzano), s nímž měl zřejmě nějaký osobní spor
  • Několik zmínek o špionech v Haliči a boji RU armády proti nim

Třicet šest let v cizích službách (Wagner, Karel; 1938)

… aneb Vzpomínky ze života českého důstojníka v bývalé rakousko-uherské armádě I (1882-1908)

Obsah: Pokrývá období 1882-1908. Kadetní škola v Praze (1882-1885), IR 28 v Praze (1885-1889), IR 28 v Bosně-Višegrad (1889-1891), IR 28 v Praze (1891-1892), IR 9 v Jaroslawi/Radymnu (1892-1894), IR 9 v Przemyślu (1894-1898), IR 73 v Praze (1898-1908).

Karel Wagner sepsal své vzpomínky s velkým časovým odstupem, když mu bylo už přes 70 let. Chronologicky popisuje svou vojenskou kariéru od jejího počátku v kadetní škole v Praze (možnost srovnat s Marvanem) přes různé štace až po přeložení k IR 88 v roce 1908 (odtud navazuje druhý díl). Popisuje při tom život rakousko-uherského důstojníka, dotýká se fungování rakousko-uherského důstojnického sboru a armády i života v různých částech říše, které poznal. Prezentuje také inspirativní názory na téma národnostních sporů a ideologického obratu po roce 1918, opatrně kritizuje přístup nového státu k bývalé rakouské armádě a k současné německé menšině.

Kniha je napsána velice čtivě, autor postupuje chronologicky s vojenskou systematičností, nicméně většinu textu tvoří zajímavé postřehy a úvahy zkušeného a moudrého muže, který to má v hlavě srovnané. Férově hodnotí zkušenosti z rakouské armády, kritizuje nedostatky ve výcviku či v způsobu jejího fungování, ale nezavrhuje ji. Jeho mottem na toto téma je věta, která v knize jednou padne téměř doslova: „Rakouská armáda byla úplně stejná jako jakákoliv jiná armáda té doby.“

Zajímavosti:

  • Popis posádky v pevnosti Przemyśl
  • Snaha spojit oficiální ideologii nového režimu s osobním postojem k bývalé rakouské armádě, který se s ní rozchází

 

Pozn.: Druhý díl vyšel v roce 1939 pod změněným názvem Třicet šest let ve vojenských službách.