Mezi veřejností v ČR v poslední době výrazně vzrůstá zájem o genealogii, tedy pátrání po osudech svých předků. Jelikož první světová válka před sto lety zasáhla prakticky dvě generace našich předků, z nichž velká většina mužů se jí aktivně zúčastnila, téměř každý amatérský genealog na toto období při svém pátrání narazí. Navíc právě toto období je pro badatele často velmi důležité, to ze dvou důvodů – jednak válka do osudu mnoha zúčastněných zasáhla velmi výrazně a mnohdy tragicky, jednak se jedná v životě generace lidí, kteří mnohdy před rokem 1914 žili velmi usedlý život na jednom místě, o naprostý zlom a tím období pro dnešního badatele mimořádně zajímavé a lákavé.

Zjistit podrobnosti o individuálních osudech svých předků během Velké války je však pro dnešního badatele vzhledem ke stavu a bohužel hlavně absenci některých historických dokumentů v příslušných archivech velmi složité, ba mnohdy téměř nemožné. Základním vodítkem může být jedině příslušnost k vojenské jednotce, kterou lze mnohdy zjistit ze zachovaných dopisů, fotografií či jiných dokumentů, případně předmětů nebo rodinné paměti. Jediným dokumentem na úrovni vojenské jednotky, který je dodnes přístupný (ve vídeňském Kriegsarchivu) a který se týká jednotlivých vojáků, jsou seznamy ztrát – Verlustlisten. Ty uvádějí osobní údaje vojáka a – co je pro badatele nejdůležitější a nejzajímavější údaj – typ ztráty (padl, raněn, zajat, nezvěstný) i datum a místo, kde k ní došlo.

Východiska

Ukazuje se, že amatérští genealogové a další dobrovolníci jsou ochotni podílet se na přepisování seznamů, obzvláště těch v nichž předpokládají nalézt i jména svých předků – tedy seznamů jednotek rakousko-uherské armády doplňovaných z jejich domovské oblasti. Přepsané údaje poté není problém uložit do databáze, která bude poskytovat jak možnost vyhledávat konkrétní osoby (což je cenné pro ty co pátrají po osudech svých předků), tak získat statistické údaje o nasazení pluku během války a jeho ztrátách v jednotlivých bojích (což je mimořádně zajímavé pro badatele zabývající se historií jednotky jako celku).

Myšlenkou projektu digitalizace VL je proto využít ochoty těchto nadšenců k vytvoření databáze ztrát jednotlivých pluků, doplňovaných z území současné ČR (případně Slovenska). Nelze zaručit systematický postup prací, který závisí na počtu a ochotě zapojených dobrovolníků, a samozřejmě je nutno počítat i s jistou chybovostí při přepisu mnohdy už v originále špatně čitelných či poškozených dokumentů.

Realizace

Postup zpracování seznamů je takovýto:

• V Kriegsarchivu naskenujeme/nafotíme kompletní seznamy ztrát (nafocení jedné jednotky si vyžaduje zpravidla několik návštěv).
• Naskenované/nafocené seznamy utřídíme do sešitů (skupin souborů vztahující se k jednomu období), a tyto pojmenujeme identifikátorem.
• Přidělíme jednotlivé sešity dobrovolníkům; ti je přepisují do jednotného předpřipraveného Excelovského souboru podle pokynů řešících různé situace, které mohou nastat (chybějící údaje, nejasné údaje, nečitelné údaje, opravené údaje…).
• Přepsané seznamy z Excelu importujeme do databáze, která je zveřejněná na tomto webu.
• K existujícícm zápisům vytvoříme jakýsi slovník místních názvů (obcí a okresů), z nichž vojáci pocházeli – tyto údaje jsou v originále často zkomoleny nebo uveden v několika různých podobách, tímto dojde k jejich sjednocení a opravě; při vyhledávání se pak používají tyto opravené údaje, při prohlížení výsledků se zobrazuje i původní varianta.

Historie projektu

První (pilotní) fáze – přepis seznamů IR 81 (2014-2019)

Náš spolek začal projekt realizovat v roce 2014. Začali jsme zpracovávat seznamy jihlavského 81. pěšího pluku, k jejichž přepisování se nám přihlásilo zprvu 5 dobrovolníků (později jejich počet kolísal).

Zpočátku byla největší překážou nemožnost fotografování vlastním přístrojem v Kriegsarchivu, která nás nutila všechny seznamy skenovat na dvou skenerech, jež jsou ve studovně k dispozici. To – mimo to že je to nákladné (jedná se o placenou službu a listů se seznamy ztrát jsou stovky) – velmi zpomalovalo postup práce, neboť skenery jsou pomalé a zájem o jejich využití byl velký; nezanedbatelný čas jsme tedy pročekali ve frontě na ně. Tato překážka naštěstí roku 2017 padla, když bylo povoleno použití vlastních fotoaparátů ve studovně; od té doby je možno seznamy nafotit bez komplikací a ve velkém množství najednou.

Druhý problém, kterým jsme na počátku museli projít, bylo vyladění samotné databáze k uložení údajů, nadefinování jednotlivých kolonek a jejich přesné použití, a především „vychytání“ všech případů nestandardních možností zápisu, které se v seznamech objevují. To vše jsme řešili s několika přepisovači, kteří často ke stejnému problému přistupovali různě a bylo potřeba jejich postup sjednotit a data mnohdy upravovat. Nakonec ale vznikl jakýsi metodický pokyn, který snad pokrývá většinu možných otázek, na které přepisovač při zpracování seznamu narazí, a při zapojování nových dobrovolníků v pozdější fázi projektu už tyto problémy nevznikaly.

Původně jsme chtěli seznamy IR 81 přepisovat po jednotlivých rocích války v období 2014-2018, nakonec se nám jejich zpracování podařilo dokončit v roce 2019 – tedy po pěti letech tu intenzivnější, tu méně intenzivní činnosti ve spolupráci s několika dobrovolníky. V průběhu práce jsme pochopili, že je potřeba vytvořit také jakousi překladovou tabulku správných názvů obcí, které jsou v originálních seznamech uvedeny různě zkomoleně, aby bylo možné vyhledávat vojáky z konkrétních obcí.

Druhá fáze – hledání možností (2019-2021)

Hned na počátku jsme byli ujištěni dalšími zájemci z několika oblastí, že v případě, že jim budeme schopni poskytnout materiály „jejich“ pluků, rovněž budou ochotni podílet se na jejich přepisování, případně sehnat další dobrovolníky. Bohužel se ukázalo, že seznamy ztrát pluků z východního Slovenska, na které by se rádi vrhli akční kolegové z KVH Beskydy, jsou prakticky nepoužitelné. V roce 2019 se k projektu nakonec připojili kolegové věnující se brněnskému IR 8 (kteří však mají problém sehnat dobrovolníky na přepisování, a jejich pluk proto „stojí“) a na počátku roku 2020 kolegové z českobudějovického IR 91, kteří se do díla pustili s velkou vervou a přepis dokončili během jednoho roku. Začátkem roku 2021 proto vznikl samostatný web (rozpracované seznamy IR 81 se totiž původně ukrývaly v šestém podmenu vedlejšího menu webu našeho spolku) s databází obsahující kompletní seznamy ztrát IR 81 a IR 91.

Třetí fáze (2021-dosud)

Během roku po zveřejnění projektu se ohlásili tři další dobrovolníci, kteří se začali věnovat „svým“ plukům. Od července 2021 tedy vznikají seznamy brněnského LIR 14. Od začátku roku 2022 se začalo pracovat na olomouckém LIR 13, který byl dokončen ke konci roku 2023 a nyní na něj navazujeme přepisem jeho do určité míry „sesterského“ (rovněž olomouckého) Ldst IR 13. A v listopadu 2021 jsme zahájili spolupráci s panem Vondráškem, který se rychle posunul na pozici doposud nejplodnějšího autora – už zpracoval kompletní seznamy jindřichohradeckého IR 75 (2021-2022), píseckého LIR 28 (2022-2023) a nyní pracuje na berounském IR 88.

V roce 2023 jsme zahájili práci na kroměřížském LIR 25 a v roce 2024 také na prvním mysliveckém praporu – jihomoravském FJB 25.

Všechny přepsané seznamy zveřejňujeme nejméně jednou ročně v této databázi, proto jsou momentálně k dispozici vedle pěti kompletních pluků také tři částečné.

Budoucnost

Doufáme, že se tento projekt bude nadále rozrůstat – a pokud byste měli zájem spolupracovat na přepisování některé konkrétní jednotky (z těch, které jsou rozpracované, i úplně jiné), ozvěte se nám na mail signumbelli1914@gmail.com.