Hermada: obrázek z italské fronty (Antonín Kolek; 1935)

Obsah: Působení 2. čety 5. setniny 3. pěšího pluku na frontě u Sela na Krasu v červenci-srpnu 1917, před 11. bitvou na Soči a na jejím začátku.

Ačkoliv hned na počátku „autor upozorňuje výslovně, aby ‚Hermada‘ nebyla pokládána za memiory“, je zřejmé, že román čerpá velmi bohatě z autorových osobních zkušeností. Jak přesně v něm popsal svůj tehdejší stav vnitřní, to samozřejmě nevíme, ale popis událostí a světa frontového vojáka je jistě založen na jeho přímém prožitku války. Antonín Kolek (nar. 1895) narukoval v létě 1916 ke 3. pěšímu pluku (v té době posádkou v Brně) a odešel na frontu pravděpodobně na podzim 1916, kdy jeho pluk bojoval v Karpatech na rumunsko-rakouské hranici (u Kirlibaby). V červnu 1917 byl pak s celou divizí přesunut do Slovinska a nasazen na frontu italskou, kde krátce před tím skončila 10. a připravovala se 11. bitva na Soči. A právě zde se odehrává děj románu.

Jeho hlavními protagonisty je několik jednoročních dobrovolníků (sám autor, studující před narukováním na učitelském ústavu, jím jistě také byl) a několik obyčejných vojáků jedné čety IR 3; nejvyšší šarží, která v románu (i když spíše okrajově) vystupuje, je major velící praporu. Sledujeme je po dobu několika týdnů, které tráví povětšinou v předních pozicích u vesnice Sela. Autor popisuje jejich běžný každodenní život na frontě i dramatické okamžiky intenzivní bojové činnosti, vše prokládané diskusemi filosofujících inteligentů v roli jednoročních dobrovolníků na straně jedné a přízemnějšími dialogy prostých vojáků zaznamenanými v poctivém hanáckém dialektu na straně druhé (tyto dokážou, přestože kniha jinak rozhodně není prvoplánově vtipná, vyvolat na tváři čtenáře často úsměv).

Zajímavosti:

  • Věrně zachycený dobový vojenský žargon českých vojáků, jejichž výrazům člověk bez znalosti němčiny prakticky nemá šanci porozumět.
  • Pravděpodobně věrně popsaný vzhled bojiště a frontového úseku u kóty 247 nad Selem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.