Legioniści i inni (Marcin Jarząbek, 2017)

… aneb Pamięć zbiorowa weteranów I wojny światowej w Polsce i Czechosłowacji okresu międzywojennego

Obsah: Jak se tvořil výklad událostí 1914-1918 v Polsku a Československu mezi válkami, paměťotvorné instituce, organizace veteránů a případová studie z Těšínska.

Kniha se zabývá způsobem, jak společnosti v nově vzniklém Československu a Polsku oficiálně interpretovaly první světovou válku a prožitky jejích účastníků, přičemž se soustředí především na oficiální kánony (vytvářené a udržované státními institucemi) a upozorňuje na to, že velká většina účastníků války jimi nebyla reprezentována. Vyhlašuje při tom, že z různých dějinných důvodů tyto interpretace, které vznikly (ale nestihly se již dále vyvinout) během prvních 20 let existence obou států zůstaly do značné míry v platnosti i v současnosti, kdy na ně bylo nekriticky navázáno. (Samotná tato kniha a podobná díla, která již dnes vznikají, jsou ale pod mě důkazem, že toto tvrzení přestává platit.)

Autor se neustále paralelně věnuje situaci v Polsku a v Československu, přičemž upozorňuje na zásadní podobnosti až ekvivalenci a dílčí rozdíly. Je cítit, že polské reálie jsou mu přece jen bližší, a tak se jim věnuje více; v některých kapitolách popíše podrobněji situaci v Polsku, aby pak v kratičké části věnující se Československu víceméně rozvitěji konstatoval, že „v Československu to bylo prakticky stejné“. I to, když se nad tím zamyslíme, je ale zajímavé sdělení. Je působivé sledovat na konkrétních případech, jak se mnohá témata považovaná v obou zemích za výsostně polská/československá ve skutečnosti opakují a přístup k nim se podobá jako vejce vejci.

Zajímavosti:

  • Úvahy o tom, že formy připomínání si hrdinů z bojů za nezávislost vznikly už před rokem 1914 a po roce 1918 byl jen vyplněny vhodným obsahem
  • Konstatování, že není dodnes spočítáno, kolik vlastně Poláků bojovalo ve které ze tří armád první světové války

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.