Život kadeta (Marvan, František; 2016, 2018)

Obsah: První díl (vydaný pod názvem Život kadeta) popisuje autorovo studium na pražské kadetní škole v letech 1900-1904; druhý díl (vydaný pod názvem Život kadeta za Velké války) nesouvisle autorovo působení u IR 40 za první světové války (1914-1918) – první boje (u Kraśniku), kde byl zraněn, návrat na frontu leden 1915 a boje v Karpatech, střípky z východní fronty 1916-1917, pak z italské fronty na Piavě v roce 1918.

František Marvan, který se za první republiky stal generálem a za Protektorátu zastával funkci zástupce generálního inspektora Vládního vojska, sepsal (snad ve 30. letech?) své vzpomínky na službu v rakousko-uherské armádě, resp. na studium na kadetní škole (první díl) a pak na období první světové války (druhý díl). Ty však nebyly vydány (a snad ani nebyly ke zveřejnění určeny) – k veřejnosti se dostaly až nyní, poté co byly víceméně náhodou objeveny v jeho pozůstalosti.

První díl, popisující studium na pražské kadetní škole (stejné, jakou absolvoval Karel Wagner téměř 20 let před ním), je rozdělen na dvě části: v první z nich autor popisuje školu, její prostory, výuku, ale i dobovou Prahu tak jak si ji pamatoval, obecně; ve druhé pak postupuje více chronologicky dobou svého studia od prvního do čtvrtého ročníku.

Druhý díl, popisující období Velké války, je delší. Z velké části je ale psán stylem „vzpomínání u piva“, skládá se vlastně z velkého množství různých historek a příběhů z autorova válečného života, které jsou sice seřazeny chronologicky za sebou, ale nejsou zpravidla datovány ani lokalizovány. Sám autor v tom zřejmě neměl po letech úplně jasno, na jednom místě (str. 120) splétá dohromady zážitky z cesty na frontu v roce 1916 s podobnou situací z předešlého roku, kterou popisuje již dříve. Vyprávění je však velice čtivé a nabízí spoustu zajímavých postřehů ze života důstojníka za války.

Zařadit přesněji do místního a časového kontextu je z něj možné kromě popisu prvních bojů na přelomu srpna a září 1914 a závěrečného působení jeho pluku u ústí Piavy v roce 1918 především autorovo působení v Karpatech u Medzilaborců a Výravy mezi lednem a dubnem 1915, které je zároveň nejpůsobivější částí celého textu; ani poměrně lehký styl, kterým jsou psány celé vzpomínky, zde nemůže zcela překrýt hrůzy tohoto zimního tažení.

Zajímavosti:

  • Ze vzpomínek se dá vyvodit, že Marvan, který po válce vydal vojenskou studii o Brusilovově ofenzivě, věnující se podrobně událostem u své 2. pěší divize a svého 40. pěšího pluku, ji osobně na frontě neprožil, protože byl zrovna na léčení v zázemí
  • Fotografie (mimo jiné i z Karpat), které byly součástí pozůstalosti, včetně Marvanových popisků

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.