Návrat raněných a nemocných rakousko-uherských vojáků do pole (1914)

Při sledování toků vojáků v rakousko-uherské armádě je potřeba ještě zjistit, nebo aspoň odhadnout, jaké množství raněných a nemocných se vracelo ke svým jednotkám a po jaké době. K tomu máme jen několik nepřímých údajů.

První z nich říká, že pro období celé války statisticky platilo, že zhruba 1/3 vojáků, odcházejících s pochodovými formacemi do pole, tvořili rekonvalescenti. Tento údaj ale nemůžeme aplikovat na první měsíce války, protože na počátku žádní rekonvalescenti nebyli k dispozici a jejich počet nepochybně vzrůstal teprve postupem času; reálně se rekonvalescenti do pochodových formací začali zařazovat od října (spíše jednotlivci), resp. od listopadu (ve významnějším množství). Oné 1/3 ale mohl jejich stav dosáhnout nejdříve v prosinci, možná až v lednu 1915. Pro rok 1914 s ním tedy počítat nemůžeme a z tohoto údaje vyplývá pouze to, že prosincové pochodové formace byly tvořeny rekonvalescenty možná až ze třetiny (nebo o něco méně); všechny předchozí pak jistě menším počtem rekonvalescentů.

Druhý říká, že obecně platilo, že 3/4 rekonvalescentů byly po uzdravení znovu schopny služby. To nám dává dobrou představu o tom, kolik raněných a nemocných můžeme z koloběhu úplně vyřadit (jednu čtvrtinu) a kolik tedy zůstává k dispozici pro další nasazení. Do konce roku 1914 vykázala rakousko-uherská armáda 471 000 raněných a 269 000 nemocných – celkem tedy 740 000 raněných a nemocných, z nichž 555 000 bylo (dříve či později) opět zařazeno do služby (a 185 000 trvale vyřazeno).

Třetí říká, že do konce roku 1914 bylo k dispozici 200 000 uzdravených rekonvalescentů (zdroj: OULK 2, příloha 1, tabulka 1). To je dost konkrétní údaj (i když jde zjevně o hrubý odhad, protože číslo je velmi okrouhlé a je doplněno údajem, že v lednu 1915 bylo k dispozici dalších 50 000 uzdravených, z čehož se zdá že autoři prostě počítali s 50 000 uzdravenými za měsíc). Znamenalo by to tedy, že z 550 000 mužů, kteří se ocitli v nemocnicích během roku 1914 a později byli zařazeni zpět do služby, to 200 000 z nich stihlo do konce roku 1914. Odečteme-li ty, co do nemocnic přišli až v prosinci – neboť z nich se stihl do konce roku uzdravit asi jen málokdo -, jedná se o 466 000 rekonvalescentů; odhadovaných 200 000 tedy tvoří necelou polovinu z nich.


 

Bohužel nemáme žádné údaje k tomu, jaké bylo rozložení doby pobytu v nemocnicích – tedy po jaké době od zranění/onemocnění se muži vraceli do služby. Je jasné, že doba, kterou strávili v nemocnicích, se u nich velmi lišila – od několika málo týdnů až po mnoho měsíců. Proto se pokusíme rozložení návratu uzdravených pro první měsíce roku odhadnout z výše uvedených indicií. Vyjděme z odhadu jejich počtů v jednotlivých pochodových formacích vysílaných na frontu v roce 1914:

  • Začněme měsícem září 1914, neboť zde je to jednoduché: v prvních pochodových formacích vyslaných na frontu už kolem poloviny září 1914 ještě nebyli žádní rekonvalescenti, protože boje začaly až na konci srpna a být raněn / onemocnět a uzdravit se do poloviny září mohlo stihnout jen naprosté minimum mužů (a i těch pár, co to snad stihlo, nejspíše nebylo do zářijových pochodových formací zařazeno).
  • Dále přejděme na prosinec 1914, neboť u něj se můžeme chytit údaje, že by rekonvalescenti mohli tvořit až 1/3 pochodových formací, a zároveň víme, že celková síla prosincových pochodových formací byla 206 000 mužů. To by znamenalo, že v prosinci mohlo na frontu znovu odejít okolo 60 000 rekonvalescentů.
  • Zajímá nás také leden 1915, neboť muži odcházející s lednovými pochodovými formacemi museli být uzdraveni z většiny před koncem roku 1914; zde už počítáme s 1/3 rekonvalescentů, což je (jelikož síla lednových pochodových formací činila 220 000 mužů) okolo 70 000 rekonvalescentů.

Nyní musíme rozpočítat zbylé mezi říjen a listopad. Musíme ovšem dát pozor na to, že údaj 200 000, ze kterého vycházíme nehovoří o počtu mužů znovuzařazených do pochodových formací, ale uzdravených; ačkoliv byli takoví muži zařazování do pochodových formací obecně brzy po svém uzdravení, je asi rozumné předpokládat, že ti, kteří se uzdravili v prosinci, už byli většinou zařazeni až do pochodových formací odcházejících po Novém roce. Proto celkový počet rekonvalescentů, který musíme rozdělit mezi říjnové a listopadové pochodové formace, činí 200 000 – 70 000 – 60 000 = 70 000 mužů.

Se zohledněním toho, že říjnové pochodové formace byly o polovinu méně početné než by měly být, a listopadové naopak o polovinu více, bych tedy tento počet odhadem rozdělil na:

  • Měsíc říjen 1914: 20 000 rekonvalescentů (z celkových 120 000 mužů vyslaných v pochodových formacích, tedy asi 1/6)
  • Měsíc listopad 1914: 50 000 rekonvalescentů (z celkových 300 000 mužů vyslaných v pochodových formacích, tedy asi 1/6)

Tento rozpočet je ale opravdu čistě orientační; lepší odhad ovšem zatím k dispozici nemáme.

Budeme-li z něj však vycházet, pak by to znamenalo (při zjednodušeném předpokladu, že vojáci zařazení do pochodové formace se uzdravili zhruba v průběhu předchozího měsíce, a raněni/nemocní byli ještě o měsíc či více dřív), že:

  • v průběhu září 1914 se uzdravilo asi 20 000 raněných a nemocných z prvních bojů (z celkového počtu 71 000 raněných a 40 000 nemocných v srpnu, neboli 18 %)
  • v průběhu října se uzdravilo asi 50 000 raněných a nemocných (dohromady tak už 70 000 z celkového počtu 160 000 raněných a 97 000 nemocných od počátku války do konce září, neboli 27 %)
  • v průběhu listopadu se uzdravilo asi 60 000 raněných a nemocných (dohromady tak už 130 000 z celkového počtu 273 000 raněných a 148 000 nemocných od počátku války do konce října, neboli 31 %)
  • v průběhu prosince se uzdravilo asi 70 000 raněných a nemocných (dohromady tak už 200 000 z celkového počtu 401 000 raněných a 219 000 nemocných od počátku války do konce listopadu 1914, neboli 32 %)

 


 

Ještě jednou zdůrazňuji, že rozdělení počtů na jednotlivé měsíce je skutečně velmi orientační – tím spíše že i údaje, na kterých odhady stojí, jsou velmi hrubé. Můžeme ho nicméně ze stejně hrubých údajů zkusit odhadnout ještě jinou metodou: Počty uzdravených v čase musely být rozloženy v závislosti na počtech raněných/nemocných – neznáme však údaj o tom, kolik z nich se uzdravilo první měsíc, kolik druhý, kolik třetí, atd… Pokud ale vycházíme z toho, že součet do konce roku 1914 musí dávat 200 000, a zároveň z toho, že největší procento mužů se uzdravilo následující měsíc po zranění/onemocnění a další měsíce toto procento klesá (tedy více mužů se uzdravilo dva měsíce po zranění/onemocnění než tři měsíce po zranění/onemocnění), můžeme rozložení odhadnout tak, aby splňovalo tyto podmínky. Jedno z možných rozložení, které by matematicky zhruba vycházelo, by pak bylo toto:

  • 1. měsíc: 20 % uzdravených – v září 1914 tedy 22 000 mužů (20 % srpnových raněných/nemocných)
  • 2. měsíc: 15 % uzdravených – v říjnu 1914 tedy 46 000 mužů (15 % srpnových raněných/nemocných + 20 % zářijových raněných/nemocných)
  • 3. měsíc: 10 % uzdravených – v listopadu 1914 tedy 66 000 mužů (10 % srpnových raněných/nemocných + 15 % zářijových raněných/nemocných + 20 % říjnových raněných/nemocných)
  • 4. měsíc:   5 % uzdravených – v prosinci 1914 tedy 85 000 mužů (5 % srpnových raněných/nemocných + 10 % zářijových raněných/nemocných + 15 % říjnových raněných/nemocných + 20 % listopadových raněných/nemocných)
  • CELKEM: 50 % uzdravených – do konce roku 1914 tedy 218 000 mužů

Z tohoto výsledku si troufnu dovodit, že údaj o 200 000 rekonvalescentech do konce roku 1914 je příliš nízký a skutečný počet musel být vyšší. Proč? Toto rozložení by totiž znamenalo, že 4. měsíc po svém zranění/onemocnění bylo vyléčeno pouze 50 % rekonvalescentů (a i to jen s přimhouřením oka nad tím, že celkový počet rekonvalescentů navrátivších se do konce roku 1914 při něm vychází ještě pořád o něco vyšší než uváděných 200 000 – konkrétně 218 000). Pokud se ale celkově mělo do služby vracet 75 % rekonvalescentů, znamenalo by to, že ještě celých dalších 25 % by se muselo vyléčit až více než 4 měsíce po svém zranění/onemocnění. Nepřijde mi možné, že by tak velký počet raněných/nemocných trávil v nemocnicích více než 4 měsíce.

Kdybych měl uvést čísla, která mi připadnou reálnější, tak by to bylo zhruba takto:

  • 1. měsíc: 25 % uzdravených – v září 1914 tedy 28 000 mužů (25 % srpnových raněných/nemocných)
  • 2. měsíc: 20 % uzdravených – v říjnu 1914 tedy 59 000 mužů (20 % srpnových raněných/nemocných + 25 % zářijových raněných/nemocných)
  • 3. měsíc: 15 % uzdravených – v listopadu 1914 tedy 86 000 mužů (15 % srpnových raněných/nemocných + 20 % zářijových raněných/nemocných + 25 % říjnových raněných/nemocných)
  • 4. měsíc: 10 % uzdravených – v prosinci 1914 tedy 116 000 mužů (10 % srpnových raněných/nemocných + 15 % zářijových raněných/nemocných + 20 % říjnových raněných/nemocných + 25 % listopadových raněných/nemocných)
  • CELKEM: 70 % uzdravených – do konce roku 1914 tedy 289 000 mužů

Tím pádem by se po 4 měsících od zranění/onemocnění uzdravilo 70 % mužů, dalších 5 % by v nemocnicích trávilo více než 4 měsíce (a dalších 25 % se neuzdravilo natolik, aby mohlo dále konat službu). Zároveň by to ale znamenalo, že do konce roku se ve skutečnosti uzdravilo skoro 300 000 rekonvalescentů – nikoliv tedy 200 000, jak uvádí OULK. Rozdíl je to sice značný, ale je potřeba si uvědomit dynamiku vývoje – všechny výše uvedené odhady se totiž shodují v tom, že počet uzdravených během prvních měsíců války musel měsíc od měsíce dramaticky růst. Není tudíž nereálné, že onen rozdíl necelých 100 000 navrátilců, ve skutečnosti může být rozdílem mezi dejme tomu počátkem prosince 1914 a koncem prosince 1914.


 

Pokus o odhad počtu rekonvalescentů vracejících se do služby v jednotlivých měsících roku 1914 bych tedy shrnul tak, že reálná čísla budou nejspíše někde mezi různými výsledky dosaženými výše uvedenými metodami. Tedy:

  • září 1914: 20-28 000 mužů
  • říjen 1914: 46-59 000 mužů
  • listopad 1914: 60-86 000 mužů
  • prosinec 1914: 70-116 000 mužů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.