Doplňování početního stavu rakousko-uherské armády (1914)

Abychom mohli sledovat hospodaření rakousko-uherské armády s vojáky během války, musíme kromě výchozích početních stavů a utrpěných ztrát, které představují úbytky tohoto stavu, znát a započítat také doplňky, tedy příchody náhradníků, které početní stavy naopak zvyšují. Jak už bylo zmíněno v předchozí sérii, systém doplňování byl v rakousko-uherském vojsku nastaven poměrně rigidně a pravidelně: každý měsíc všechny jednotky na frontě dostaly ze zázemí jednu pochodovou formaci, která měla doplnit jejich početní stav.

Vznikají nám tak série pochodových formací, které byly odesílány do pole (k bojujícím jednotkám) každý měsíc, počínaje zářím 1914. Základním potřebným údajem je jejich početnost, pro kterou existuje podrobný přehled (zdroj: Klose: Die Österreichisch-Ungarische Armee im Weltkriege…), ve kterém jsou počty rozpočítány i na jednotlivé typy jednotek. Uvedu zde tedy pouze sumární přehled, který nás zajímá:

MěsícDůstojníkůMužstvaCELKEM
září 19143 753182 062185 815
říjen 19142 353117 062119 415
listopad 19144 333298 362302 695
prosinec 19143 883202 362206 245
CELKEM14 322799 848814 170

Na základě celkové sumy lze tedy zjednodušeně říct, že každý měsíc takto na rakousko-uherské fronty přišlo průměrně zhruba 200 000 dalších vojáků. Na okraj doplním, že v oficiálních dějinách války je tento počet uveden jednou jako 746 000 (zdroj: OULK 2, příloha 1, tabulka 1), jindy jako 860 000, v čemž jsou ovšem počítáni i vojáci nově postavených domobraneckých jednotek (zdroj: OULK 2, str. 14 angl. překladu).

Zajímavé je také to, že v říjnu bylo vysláno výrazně méně mužů – prakticky jen polovina -, a pak v listopadu jako kdyby to bylo vyrovnáno naopak o polovinu početnější sérií pochodových formací. Hypotéza, kterou však nemám zatím jak potvrdit, je, že to souvisí s vyčerpáním „zásoby“ náhradních záložníků, kteří byli v zázemí po odchodu armády na frontu k dispozici – i když to mi v minulé sérii vycházelo spíše až na listopad. Případně mohla svou roli sehrát materiální situace, situace na železnicích dopravujících doplňky do pole (které byly přetíženy transportem raněných), ztráta nemalé části Haliče a z toho vyplývající nutnost reorganizace a přesunu tam sídlících náhradních útvarů či nesystematické stavění nových jednotek v Karpatech (pro skupinu Pflanzer-Baltina) na úkor doplňování existujících (u toho totiž nevíme, zda jsou muži k nim odeslaní započítaní v uvedených počtech doplňků, či nikoliv). V každém případě počty doplňků pro jednotlivé měsíce roku 1914 známe přesně.

Abychom na základě nich mohli dále analyzovat hospodaření s vojáky v poli, potřebujeme je ale ještě dále rozložit.

První otázka zní, kolik z tohoto počtu připadá na bojový stav, a kolik na nebojové služby (neboť všechny další údaje o ztrátách a početních stavech, ze kterých budeme vycházet, se týkají zpravidla bojového stavu – a budeme potřebovat operovat se souměřitelnými čísly). K tomu máme k dispozici několik nepřímých údajů:

Odhad, že v prvních měsících roku 1915 připadalo na nebojové služby cca 18 % mužů přicházejících jako doplňky na frontu (zdroj: Ergänzungsheft 1 k OULK – E.Ratzenhofer: Verlustkalkül für den Karpathenwinter 1915), přičemž sám autor ve svých dalších výpočtech počítá až s 20 %.

Vypočítáme-li podíl bojových stavů z údajů o doplňcích uvedených v oficiálních dějinách války (zdroj: OULK 2, Příloha 1, tab. 1), vyjde nám 85 %

Přímo v oficiálních dějinách války je také uvedeno, že za bojový stav bylo počítáno 800 000 z 860 000 vyslaných mužů, což by znamenalo 93 % (zdroj: OULK 2, str. 14 angl. překladu).

Poslední z těchto údajů můžeme ve světle ostatních známých indicií prohlásit za mylný, resp. vyjadřující něco jiného. Reálný podíl bojového stavu z celkového počtu doplňků činil 80-85 %. Dále se budu držet údaje vyplývajícího z podrobné tabulky z oficiálních dějiny války (tedy 85 %), neboť údaje spočítané pro první měsíce roku 1915 jsou ve více ohledech pochybné (k tomu se v této sérii ještě dostaneme).

Druhé rozdělení, které potřebujeme zjistit, je na jednotlivé fronty – kolik doplňků putovalo na frontu balkánskou, a kolik na frontu východní? To je přímo vyčísleno v oficiálních dějinách války (zdroj: OULK 2, příloha 1, tabulka 1), podle nichž připadá 72 % na frontu východní a 28 % na frontu bálkánskou. Tento údaj se mi ale nezdá být správným.

Podíváme-li se totiž na rozdělení sil na počátku války (resp. po přesunu většiny 2. armády z Balkánu na východní frontu), na kterém se do konce roku 1914 nic nezměnilo, vyjde nám, že na východní frontě působilo 76 % rakousko-uherských vojáků – čekali bychom tedy, že podíl doplňků bude zhruba stejný. Především ale víme (zdroj: OULK 1, str. 696 angl. překladu), že zářijové a část říjnových pochodových formací byly přesměrovány z balkánské fronty na východní – což musí procento doplňků, které směřovaly na východ, zvýšit ještě více nad tento počet. Zdá se ale, že toto není v počtech uvedených v oficiálních dějinách nijak zohledněno.

Informaci o tom, že zářijové pochodové formace jednotek z Balkánu byly přesměrovány do Haliče, však nemůžeme vykládat tak, že by tam směřovaly všechny (ačkoliv formulace v oficiálních dějinách je matoucí, neboť hovoří o tom, že do Haliče byly přesměrovány: „II. und eines Teiles der III. Marschformationen der Balkanstreitkräfte“); všechny pochodové prapory totiž v září skutečně směřovaly ke svým mateřským plukům. Celá rakouská 6. armáda na Balkáně byla ale tvořena odloučenými prapory pluků, které bojovaly v Haliči; přesměrování pochodových formací se tedy pravděpodobně týkalo právě jich. Budeme tedy počítat, že v září přišly na Balkán doplňky jen jednotkám 5. armády (což je logické i s ohledem na to, že 5. armáda utrpěla nezanedbatelné ztráty při srpnovém tažení do Srbska, kdežto 6. armáda se ho téměř neúčastnila), tedy asi polovina ze všech. V říjnu byla pak (po zářijových bojích, ve kterých utrpěla značné ztráty už i 6. armáda) přesměrována do Haliče pouze „část“ pochodových formací – při nedostatku jiných údajů budeme tedy počítat, že tentokrát byla na Balkán odeslána už i polovina pochodových formací 6. armády.

S využitím těchto předpokladů můžeme tedy počty rozepsat ještě jednou, podrobněji (zaokrouhlíme je na tisíce):

měsícVýchod- bojový stav|Balkán- bojový stav  
září162 000138 000|24 00021 000
říjen96 00082 000|23 00019 000
listopad227 000193 000|76 00064 000
prosinec155 000131 000|51 00044 000
CELKEM640 000544 000|174 000148 000

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *